Všechny 3 tyto typy součástek existují:
-
- pevné
- proměnné
Zde jsou nějaké obrázky pevných rezistorů:
 |
 |
Nepevné rezistory ještě k tomu existují:
- proměnné rezistory: Vypadají stejně nebo podobně jako potenciometry, akorát mají 2 vývody.
- potenciometry nebo rezistory s pohyblivými kontakty (Rozdíl mezi nimi je možná pouze v hodnotách odporové dráhy.) (Prostřední vývod je spojen s běžcem, který se pohybuje po odporové dráze, která spojuje krajní vývody.)
- odporové trimry (Pouze konstuktér nebo opravář zařízení s nimi nastaví hodnotu a běžný uživatel s nimi nemanipuluje. Jinak fungují na stejném principu jako potenciometry)
Zde jsou nějaká schémata zapojení proměnného rezistoru a potenciometru (V prvních třech se reguluje proud, ve čtvrtém napětí.):
- Proměnný rezistor-reostat:
- Potenciometr jako reostat (Pozn.: I třetí vývod je běžně zapojen. Spojuje se s běžcem.)
- Nebo se může takto ke každému konci odporové dráhy připojit jiný spotřebič.:
- Toto je potenciometr jako dělič napětí:
U děliče napětí to fuguje tak, že čím je běžec blíže k uzlu, tím je na výstupu děliče menší napětí.
Zde jsou nějaké obrázky pevných kondenzátorů: (pozn.: U všech kondenzátorů je napsané max. napětí, ke kterému je smíte připojit, aniž byste je zničili.)
 |
 |
Napravo jsou elektrolytické. Tzn. vrstva dielektrika je z elektrolytu. Ty mají větší rozměry a kapacitu. U nich je třeba si dávat pozor, abyste je nepřipojili k el. napětí opačnou polaritou než je na nich napsáno. Mohli byste je zničit.
V minulosti se používaly i proměnné kondenzátory a kapacitní trimry, což byla obdoba proměnného rezistoru, ale ty už se dnes tolik nepoužívají.
A s cívkama je to obdobné. Akorát nastavitelné cívky existují jen uvnitř zařízení. Tj.: Neexistují takové, se kterými by manipuloval běžný uživatel. Ale také už se dnes tolik nepoužívají.
Níže je nejdříve obrázek pevných cívek a úplně dole obrázek nastavitelné cívky. Lze ji nastavit např. šroubovákem. Používá se také např. v přijímačích, vysílačích, zesilovačích, měřící technice, RF filtrech, atd.
